V míru a pokoji (povídka)

Z FantasyWiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

V míru a pokoji je povídka ze série fantasy povídek Země velkého lva.

Postavy

Tuomas

Tuomas byl finským hackerem a správcem sítě v mezinárodní společnosti. Svou obrovskou mohutnou postavou, dlouhými slámovými vlasy, tváří zarostlou stejně zbarvenými vousy a historickým stylem oblékání si vysloužil přezdívku Viking.

Objevuje se hned na začátku příběhu v epizodě s výměnou myslí. Poté, co získal zpět svou podobu a identitu, jej při stěhování portál přenese na Akelii. Usadil se ve vesnici zvané Kaenther, kde využil své zkušenosti z historického šermu a spolku živé historie a zorganizoval domobranu proti loupeživým rytířům z okolí. Proti Yäimïle a jejím kouzlům toho však se svými muži mnoho nesvedl. Po uzavření dohody byl pověřen vydat elfce, co si od vesnice žádala. Při předání si všimla jeho talentu pro magii a vzala jej s sebou výměnou za to, že vesnici už nechá na pokoji.

Z Tuomase se stal čarodějčin pomocník, sloužil jí i coby objekt rozličných pokusů. Při jednom z nich se z něj stal ještěra připomínající dravý netvor. Po smrti ho Ajkel oživil, vrátil mu lidskou podobu a vrátil jej na Zemi, do doby kdy ji opustil. Kromě života mu Ajkel coby odměnu za odvahu daroval dlouhověkost, dožil se 243 pozemských let (se započítáním života na Akelii 542 pozemských let).

Yäimïle

Elfka, dvorní Arese, císaře Selliath. Původně chtěla být léčitelkou, ale (i když léčit uměla a léčení se na dvoře skutečně věnovala) její matka z ní chtěla mít čarodějku. Kvůli Garaed Xanae o svou rodinu přišla, ujal se jí císař, který ji získal od svých spojenců jako součást podílu na válečné kořisti. Při pokusu o získání nesmrtelnosti zešílela. Když byla nahrazena jiným čarodějem kvůli šílenému chování vyhnána z hradu, začala lidi nenávidět.

Karel

Karel byl českým studentem filozofie se vším, co k tomu patří, tedy nepraktickým humanitním intelektuálem, což na něm bylo poznat už od pohledu. Byl nevysoký, útlý. Velmi krátké vlasy se ani nesnažily zakrýt směšně velké uši, které mu sloužily jenom jako držák na brýle - byl prakticky hluchý. Jeho obličeji vypadal jako obličej sebevraha. Takový vzhled mu ani nevadil - sám na sebe se nedíval (Tuomas ostatně také ne) a většinu svého času trávil studiem pojednání starých myslitelů (byť si z nich nepamatoval tolik co Tuomas).

Místa

  • Kaelanský královský hrad
  • Kaenther

Děj

Karel se jednoho rána probudí v podobě Tuomase v jeho posteli, zatímco Tuomas v Karlově podobě a na Karlově gauči. Oba jsou zmateni, nechápou, co se stalo. Zatímco Karel pouze tápe po Tuomasově domě a jeho nejbližším okolí, Tuomas přepadne a zabije dva drogové dealery, aby získal peníze na cestu do svého domova.

Když se oba dva setkají, naráz omdlí a probudí se každý ve své podobě ve svých domovech (jako by se nic nestalo), ale až následující den. Narozdíl od Karla, Tuomasovi není dopřáno klidu ani poté. Jakmile vstane ze své postele, zkontroluje v zrcadle, že je to opravdu on, je namísto toho, aby pokračoval ve svém životě, portálem odeslán na Akelii.

Zmaten bloudí, až narazí na obyčejnou středověkou vesnici ztracenou v horských lesích zvanou Kaenther, kam obchodníci zavítali nanejvýš jednou ročně. Nejbližší další lidmi osídlené místo bylo vzdáleno pět dní koňmo. Aby to vesničané neměli tak jednoduché, stále je sužovaly nájezdy družin loupeživých rytířů z okolí.

Tuomas do vesnice přichází během jednoho z nájezdů. Protože u sebe má svůj (byť tupý pro lepší bezpečnost při představeních a delší životnost) meč, ve vřavě se přidává na stranu vesničanů. Protože s šermířem jeho úrovně loupeživý rytíř nepočítal a vzal s sebou špatně vycvičené a vyzbrojené žoldáky, Tuomas nemá větší problém, než že svým tupým mečem může odrážet útoky, ale bodat a sekat musí dýkou, kterou sebral jednomu z žoldáků. Díky němu jsou nájezdníci poraženi a Kaentheřané Tuomase nadšeně přijímají.

Místní kovář ho ubytuje ve svém domě, učiní svým tovaryšem a daruje mu meč. Když se finský mladík dozví, že podobné útoky nejsou ničím neobvyklým, ve svém volném čase připravuje plány domobrany, kterou posléze zakládá a organizuje. Po dvou vítězných bitvách má Kaenther na několik let klid a Tuomas svému řemeslu zcela propadá. I když si pamatuje, že je ze Země, už jen pro nadšení do řemesla, přátelské prostředí kovářova domu a vztah s jeho dcerou přijme ves za svůj domov a přestane se zajímat o návrat.

To trvalo do doby, než na opačném konci Dračích hor vyhnal král Ares ze svého hradu Yäimïlu. Ta se usadila v jeskyni na svahu hory, která se tyčila nad Kaentherem a žila zde svým způsobem. Potravu a vůbec vše kromě bylin kradla vesničanům, přičemž bez milosti zabíjela všechny, kteří se jí postavili do cesty. Jedině Tuomase nezabila použitím magie (proti čemuž by mu čepele ani pěsti nepomohly), protože se jí zalíbil tím, že (jako jediný ve vsi) uměl šermovat lépe než ona a navíc se jí zalíbila jeho postava.

Jednoho dne jí nabídli, že jí dají všechno, co bude chtít, pokud ušetří jejich životy. Ačkoliv sama nevěděla proč, nabídku přijala. Při jedné z těchto "návštěv" objevila v Tuomasovi talent pro magii a vzala jej s sebou, aby z něj mohla udělat svého pomocníka. Na oplátku za Tuomase elfka přestala s obíráním vesnice. Když se rozneslo, že Tuomas už není ve vesnici, nájezdy začaly nanovo. Tuomas vesnici zuřivě hájil s využitím kouzel od elfky, která Kaenther a jeho okolí považovala za své panství. Poté, co s její pomocí několik rytířů zabil, útoky znovu skončily. Pomstil tak smrt kovářovy dcery, své milované. Poté co Tuomase Yäimïle viděla bojovat nejen pěstmi a čepelí, ale i jednoduchými kouzly, stala se jím posedlá, skoro nebyla schopná na něj nemyslet. I proto ho začala učit všechno, co sama znala.

Protože lidský mozek není tak vyvinutý jako mozky elfů, Yäimïle začala svého pomocníka upravovat, nejen aby dokázal pojmout a využít všechny znalosti, ale přidávala mu i na fyzických vlastnostech. Jednou však některou z procedur spletla a z Tuomase se stal ještěra připomínající netvor, ne nepodobný těm z elfských lesů země Elexor. Yäimïle ve svém úsilí nepolevila a pokračovala ve výcviku. Za několik let ho naučila úplně vše, co sama znala a nedlouho nato se jejich role obrátily, přičemž se do ní zamiloval a také jí svou lásku vyznal. Ona na vlídná slova nebyla zvyklá, takže mu padla do náruče. I se zamilovanou elfkou na krku a v podobě netvora Tuomas pomáhal vesničanům, co mohl. Pak ale některý z rytířů poslal do vsi kněze, který její obyvatele zfanatizoval. Poté, co byl jeho málem tchán kovář upálen za údajné čarodějnictví, pozemšťan zahořkl. Ze všech bytostí, které kdy měl rád, už mu zbyla jedině elfka a když vesničané chtěli upálit i jej, nečinilo jí problém přimět ho, aby mu povolila znovu začít drancovat vesnici. Dokonce jí s tím i pomáhal.

Takto spolu šťastně žili mnoho let, než zestárli a když vesničané všimli, že již nejsou tak silní jako dřív, poslali pro vojáky. Při jedné z návštěv vsi je vojáci spolu s vesničany přepadli, přičemž se jim povedlo zabít Yäimïlu. Její pomocník v pomstě vesnici vyvraždil a vypálil, aby tělo své milované pohřbil v její jeskyni, kterou poté nechal zřítit.

Po smrti ho Ajkel oživil a vrátil mu lidskou podobu. Kromě života mu Ajkel coby odměnu za odvahu daroval dlouhověkost, dožil se 243 pozemských let (se započítáním života na Akelii 542 pozemských let). Jakmile ho oživil, vrátil ho na Zemi do doby, kdy ji opustil. Probudil se a normálně šel do práce, jeho život na Akelii byl jediným snem za celý život, který si zapamatoval. Možná by na všechno i zapomněl, kdyby mu coby důkaz nezůstaly získané zkušenosti, dovednosti a výborná fyzická kondice, kterou na Akelii udržoval díky častému tréninku boje. A hlavně, kdyby mu nezůstal meč coby památka na Kaentherského kováře. Díky tomu, že ho Ajkel vrátil i v čase, Tuomas ani nepřekročil svou plánovanou týdenní dovolenou a lehce se vrátil do svého stereotypu.

Následně po dosažení věku pro povinný odchod do důchodu, začal znovu prozkoumávat magii a zapsal se do dějin světa se svým domácím superpočítačem s umělou inteligencí, který sestrojil za pomoci magie.

Související články