Lvi v Zemi velkého lva

Z FantasyWiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Lvi

Lev


 

Tato stránka pojednává o nadpřirozené mimozemské rase z díla Země velkého lva. O pozemské kočkovité šelmě informuje stránka Lev.

Lvi jsou uměle vytvořenou nadpřirozenou mimozemskou rasou s vyspělou civilizací vystupující v díle Země velkého lva. Tuto rasu vytvořila nadpřirozená bytost jménem Ajkel úpravami pravěkých lvů (zejména jeskynních) ze Země. Žijí převážně na planetě zvané Akelie.

Popis

Vzhledem se od svých příbuzných ze Země příliš neliší, přesto jejich anatomie obsahuje řadu rozdílů daných historickým vývojem, odlišným prostředím i zásahy Ajkela.

Obecně jsou akelianští lvi oproti pozemským mnohem mohutnější (na první pohled patrné i na kostrách) a mají objemnější hrudník kvůli zvětšeným plícím (kvůli odlišnému složení akelianské atmosféry, která obsahuje méně kyslíku) a větším srdcem (v poměru k tělu asi pětkrát) umístěného nad plícemi (podobně jako u lidí) místo pod nimi, díky čemuž se zlepšila jejich výdrž; hlavně to bylo potřebné kvůli mnohem mohutnějšímu a silnějšímu svalstvu a složitějšímu mozku.

Na lvech se projevilo také chladnější prostředí. Silnější kůže (tloušťkou a jinými vlastnostmi srovnatelná s pozemskými hrochy, ovšem pevnější) pokrytá hustší a delší srstí spolu s vrstvami tuku lvy chrání před chladem, vodou i útoky. Na druhou stranu lvy zpomaluje při běhu, ale to kompenzuje svalová síla.

Odlišná stavba trávicího ústrojí umožnila lvům živit se smíšenou stravou. To bylo nutností, neboť během dračí éry nebylo příliš jiných živočichů a Ajkel se chtěl vyhnout masivnějších konfliktů lvů s draky. Tyto úpravy vedly až k tomu, že lvi jsou schopni strávit i kůži, rohy, kopyta, kosti a srst své kořisti, což vedlo k lepšímu využití potravy a umožnilo lvům živit se i horskými nosorožci, které by pozemští lvi nedokázali ani ulovit. Kdyby si náhodou zlomili, vytrhli nebo vyrazili zuby, nic se neděje - akelianským lvům všechny zuby i drápy dorůstají celý život a jsou vždy ostré, což je následkem velmi silné regenerace, díky které dospělí lvi nestárnou a dokáží se vyléčit i z velmi vážných zranění, která by jinak byla smrtelná. Množství jedovatých hadů a nebezpečných virů na Akelii vyústilo ve velmi vysokou odolnost (téměř naprostou imunitu) lvů vůči nemocem, mikroorganismům, jedům i radioaktivitě. Regenerační schopnost dokáže opravovat také poškození při stárnutí a tak dospělí akelianští lvi nestárnou, tedy jsou prakticky nesmrtelní.

Dalším zlepšením šancí lvů na přežití je odlišná stavba lebky a čelistí, která je činí odolnějšími vůči zobákům některých druhů draků a přináší silnější stisk čelistí (od 750 kg*cm-1 u lesních lvů až po 18 500 kg*cm-1 u zlatých lvů, silnější stisk mají pouze ti největší draci). Akelianský lev srovnatelné velikosti s pozemským by byl přibližně 3x těžší a 4x silnější; běžně ovšem bývá několikanásobně větší.

Větší a vyvinutější mozek umožnil lvům vytvoření civilizace. S tím spojené pokročilé (neustále se rozšiřující) mentální schopnosti lvům přinesly mimo jiné schopnost telekineze (schopnost manipulovat s objekty silou vůle), díky čemuž mohli vyrábět a používat velmi jemné mechanické přístroje (viz. níže).

Byť jsou hlavně masožravci, nepohrdnou ani smíšenou stravou nebo mršinou. Při lovu dávají přednost větším a těžším zvířatům, jako jsou horští nosorožci, gaurové nebo divocí koně. V nouzových podmínkách se mohou krátkodobě živit i čistě rostlinnou stravou. Při delších cestách vesmírnými loděmi se dokáží živit i jen magickou energií. Větší druhy lvů, kterým při delší nečinnosti či hladovění neubývá svalové hmoty a zároveň jim neškodí nadbytečný tuk, se před takovými cestami zpravidla vykrmí k značné nadváze a na cestě pak žijí z tukových zásob.

Povětšinou jde o klidné a mírumilovné tvory, neustálý trénink boje jim slouží ke kontrole a udržení/zlepšení fyzické kondice. Cítí-li se ohroženi, jsou velmi nebezpeční a rozzuřenému lvu se vše živé (včetně největších draků, obrů nebo horských nosorožců) raději obloukem vyhne.

Kromě města Arkanwlox (a nějakou dobu také města Rgharuarna, Köl Haelani, Köl Waharae, Köl Aidara, Köl Atlantis, Aiaa) a lesů Ajkelovy hory se vyskytují pouze vzácně v elfských lesích. Postupem času jich ubývalo, během poslední éry své historie už žili pouze na Ajkelově hoře, kde vybudovali nevídaně vyspělou a mocnou civilizaci a následně se z nich stali nejmocnější bytosti známého vesmíru. S tím vším přišla další zvláštnost - vzhledem k nadpřirozeným schopnostem lvů a jejich častým přecházením mezi hmotnou a nehmotnou formou ustala potřeba změn fyzických těl a tak zcela zamrzla jejich biologická evoluce. Jejich další vývoj už vedl pouze k dalšímu zvětšování a zmohutňování jejich těl a zvyšování síly a inteligence, toto už ale bylo z vůle jich samotných, přirozený vývoj se u nich jako druhu zastavil. To vedlo ke zvětšování rozdílů mezi přirozenými a nadpřirozenými lvy a zpočátku zcela běžné křížení mezi oběma skupinami už kvůli (na přirozené poměry extrémním) rozměrům a proporcím nadpřirozených lvů a lvic nebylo vůbec možné.

Plemena

Podobně jako draci, i lvi se dělí na přirozené a nadpřirozené. Tyto skupiny plemen od sebe odděluje hlavně to, zda nějak způsobem využívají magii. Zvláštní skupinou jsou pak plemena vytvořená uměle křížením.

Přirození lvi

Kromě uvedených se na Akelii vyskytly i jiné původem pozemské druhy lva.

Jeskynní lvi (Panthera leo spelea)

Shodnost názvu s pozemskými jeskynními lvy není náhodná - v chladnějších oblastech Akelie se po nějakou dobu vyskytovali jeskynní lvi, kteří přišli ze Země portálem, i proto byli s těmi pozemskými identičtí. Lvi vytvoření Ajkelem je vnímali podobně jako lidé gorily a šimpanze - fakt, že jeskynní lvi sloužili Ajkelovi jako předloha pro tvorbu akelianských lvů byl mezi nimi již dobře znám.

Díky různorodosti akelianského prostředí se časem vyskytlo několik různých druhů, z nichž jeden nakonec zcela vyhubil ostatní jeskynní, americké a částečně i kapské lvy. Tento druh je nazýván jako Mngva podle identického pozemského zvířete (jehož existence ale není zcela přesvědčivě dokázána).

Američtí lvi (Panthera leo atrox)

Rovněž tento druh nebyl vytvořen uměle. Stejně jako jeskynní lvi, i tito přišli portálem ze Země. S oblibou je lovili draci, díky tomu se na Akelii nikdy nerozmnožili.

Příliš v lásce je neměli ani první nadpřirození lvi, než se stáhli do své kotliny Rgharuarna.

Berberští lvi (Panthera leo leo)

I tito lvi pocházejí ze Země, ale narozdíl od předchozích dvou druhů byli na Akelii rozšířeni záměrně. Přiváželi si je tam elfové ze svých výprav na Zemi, aby je chovali pro potěšení v rozsáhlých okrasných zahradách spolu s antilopami či jinými zvířaty, která lvi běžně loví, nebo je používali jako platidlo (draci je chovali stejným způsobem jako elfové). Narozdíl od pozemských lidí se je však elfové nikdy nepokoušeli domestifikovat - k tomu si přiváželi kočky domácí, které (narozdíl od lva) nedokáží elfu ukousnout hlavu.

Původní záměr chovat pozemské lvy na Akelii pouze v zajetí se ale nevydařil zcela a tak se rozšířili do lesů. Jejich největšími nepřáteli jsou lidé (zabírání lesů vede lesní lvy k lovu domácích zvířat), horští nosorožci (kteří nenávidí lvy obecně, ale proti magickou mocí neoplývajícím přirozeným lvům mají šance na úspěch) a obři. Velká konkurence jiných druhů tak zachovává status pozemských lvů coby v zajetí chovaných okrasných zvířat. Z volné přírody brzy vymizeli, později vyhynuly i elfí chovy, kde jejich místo nahradili zajatí lesní lvi a posléze akalani.

Zvyk okrasných zahrad s berberskými lvy se rozšířil i mezi lidi, čemuž po nějaké době udělali přítrž magičtí lvi.

Kapští lvi (Panthera leo melanochaita)

I tito lvi pocházejí ze Země, odkud si je hlavně elfové přiváželi ze stejného důvodu, jako lvy berberské. Poté, co byli berberští lvi na Zemi vyhubeni a lvi vyjádřili své přání, aby nebyli na Akelii vyráběni s pomocí zhmotňovače, začali elfové ze Země odvážet také kapské lvy (kteří se pomalu blížili vyhynutí) a ve svých chovech je křížili se zbylými lvy berberskými. Když se lidem na Zemi podařilo kapské lvy vyhubit, elfové začali odvážet ze Země všechny ostatní lvy, dokonce včetně mršin nebo jednotlivých kostí.

Lesní lvi (Panthera leo silvus)

Lesní lvi jsou poměrně vzácné plemeno. Velikostí a vzhledem se podobají ligerům, hybridů vzniklých spářením lva a tygřice. Nejsou příliš inteligentní ani neovládají magii, víceméně jde o divoká zvířata, adaptaci pozemských lvů na akelianské prostředí. Žijí ve smečkách ve volné přírodě, hlavně v hustých lesích, kde byli zpočátku v bezpečí před draky. Postupem času vyhynuli, hlavně díky lidem. Ke konci už se vyskytovali pouze v okrasných zahradách okolo elfích paláců, elfové je chovali namísto vyhynulých kapských lvů, po vymření lesních lvů chovali akalany.

Lvi obrovští (Panthera leo gigantea)

Lvi obrovští se vyvinuli v Zóně, když se nadpřirození lvi z Ajkelovy hory rozhodli vyřešit jednou provždy problémy s přemnožením horských nosorožců. Přirozené lvy, které před lidmi ukrývali v budově ukryté v nitru Zóny, smíchali s Akalany zabavenými lidem. Takto se postupně vyvinuli lvi obrovští, posléze jediný divoce žijící druh lva.

Lvi obrovští se vyznačují tím, že mezi samci a samicemi jsou ještě větší rozdíly než u jiných lvů. Také se zde vyskytuje dělba práce - menší a štíhlejší samice loví menší zvířata (tj. všechno, co je menší než kráva) podobně jako je známé u pozemských lvů, výrazně větší a těžší (a také silnější) samci pak s jejich pomocí loví větší zvířata, hlavně nosorožce, kteří tvoří většinu jejich potravy. S tím souvisí i jiná struktura smeček - zatímco u jiných divokých lvů obvykle tlupě vládne jediný samec, zde je smečka složená z třiceti až padesáti lvic a mláďat a až dvaceti samců, kteří mezi sebou dodržují přísnou hierarchii, podobně jako vlci. Alfasamcem se stává největší a nejsilnější z nich. Boje o postavení u těchto lvů nejsou tak tvrdé jako u jiných zvířat. Mezi samci a samicemi (i mezi příslušníky stejného pohlaví navzájem) panují přátelské vztahy a soudržnost, což se přikládá (na šelmy poměrně vysoké) inteligenci (zhruba na úrovni šimpanzů nebo goril). Toto uspořádání je podobné uspořádání společnosti nadpřirozených lvů, bez jejichž zásahů by lvi obrovští nikdy nevznikli.

Samci jsou asi dvakrát větší, než samice. Dorůstají délky okolo 6 - 7 metrů (bez ocasu) a hmotnosti až tří tun. Jsou (podobně jako vyšlechtění Akalani, z nichž vychází) velmi mohutní a svalnatí, porostlí delší hustou srstí a obrovskými hřívami. Mají krátký, masivní krk a širší hlavu. Mají také o dost pevnější a silnější lebku a čelisti. Stisk jejich čelistí vyvolává tlak až 4 500 kg*cm-2, takže bez problému rozžvýkají i kůži a kosti nosorožců. Navzdory své tělesné stavbě se svou obratností a rychlostí vyrovnají i mnohem lehčím tvorům, což mnohé děsí ještě více než jejich po celý život dorůstající zuby a drápy (navíc jim, stejně jako nadpřirozeným lvům, narostou nové, pokud se zub či dráp vytrhne, zlomí, vylomí; stejně tak si dokáží drápy i zuby sami brousit). Mezi lidmi se objevovaly teorie, že tito lvi umí i lézt po stěnách, skákat na dlouhé vzdálenosti a běžet dlouho rychlostí přes 100 km*h-1, ale takových výkonů jsou schopní pouze nadpřirození lvi, a to ještě pouze díky magii. Menší a lehčí samice mohou v běhu dosáhnout rychlosti více než 80 km*h-1 a tuto udržet na vzdálenost až dvou kilometrů.

Tyto obrovské kočky rychle snížily počet nosorožců a také vyhladily obry. Po nějaké době magičtí lvi snížili jejich počty a od té doby panuje v ekosystému Zóny rovnováha. Po několika tisících let je magičtí lvi všechny skryli podobně jako předtím svá města. Místo těchto tvorů v ekosystému nahradila upravená eulu.

Eulu (Panthera eulu)

Eulu nejsou tak docela lvi, pocházejí z planety Wehau, kde se vyvinuli z pravěkých lvů, které tam zanechal Ajkel. Magičtí lvi v průběhu svého stahování se na Ajkelovu horu a přerodu v nadpřirozené tvory využili eulu, aby mohli nechat zmizet i přirozené a vyšlechtěné lvy (ze Země je dávno předtím odvezli elfové a uctívači lvů). Časem tak eulu přirozené lvy zcela nahradila.

Protože jsou eulu samostatným druhem kočkovité šelmy, pojednává o nich samostatný článek Eulu.

Vyšlechtěná lví plemena

Tato lví plemena spojuje hlavně to, že vznikla křížením a šlechtěním různých druhů přirozených lvů, což prováděli hlavně tzv. Uctívači lvů, akelianští lidé lvy uctívající. Je jich spousta, zde alespoň ta nejvýznamnější.

Lvíčci (Panthera leo pusillus)

Zatímco mezi některými uctívači lvů se ujal zvyk stříhat dlouhosrstým domácím kočkám srst, aby připomínala hřívu, chovatele Aurelia Remuse, jehož žena Claudie byla vášnivou pěstitelkou bonsají, napadlo vyšlechtit miniaturní lvy. Začal s menšími jedinci lva berberského a jeho vnuci mohli ukázat světu tyto lví trpaslíky.

Lvíčci jsou nejmenším známým druhem lva, dorůstali rozměrů větší kočky a dožívali se obvykle pouze několika akelianských let. Byli velmi choulostiví a šlo je chovat prakticky pouze uvnitř domů, ven je jejich majitelé pouštěli pouze v létě za slunečného počasí (ale pouze do stínu, aby je nespálil sluneční žár).

Často bývali fotografováni spolu s akalany, kteří představují jejich pravý opak. Byli velmi vzácní, protože byli vždy velmi drazí a mezi akelianskými chovateli lvů obecně spíše převládal názor, že správný lev má mít alespoň půl tuny a sílu, aby utáhl přinejmenším nákladní vůz (čehož však v praxi nikdo nikdy nevyužíval). Pro nezájem také časem vymizeli.

Býčí lvi (Panthera leo taurus)

Další z vyšlechtěných plemen mělo poněkud jiný účel. Zatímco na některých místech se soutěžilo o to, kdo vyšlechtí a přivede nejkrásnějšího a nejvíce majestátně vyhlížejícího lva, nejhezčí lvici nebo nejhezčí lví pár, existovaly soutěže, kde se hodnotily pouze tři parametry - velikost těla, velikost hřívy a hmotnost. Zatímco někteří své jedince jednoduše neustále krmili a jejich lvi byli nehorázně obézní (za což na prestižnějších soutěžích zpravidla následovala diskvalifikace, neboť se to považovalo za týrání), jiní se inspirovali u velkostatkářů, kteří šlechtili skot aby v jatečním věku měl co nejvíce svaloviny. Následkem této inspirace vznikli lvi, kteří měli v průměru dvakrát více svalové hmoty oproti kapským a berberským lvům, ze kterých se obvykle při šlechtění vycházelo. Kromě toho se příliš nelišili a velká zátěž na organismus způsobovala relativně krátkou životnost oproti lvům z první kategorie soutěží. Někteří chovatelé býčích lvů se je snažili využívat i jako tažná zvířata, aby nějak prakticky využili jejich vlastnosti. Netrvalo dlouho a velmi náročný chov těchto zvířat se stal doménou zkušenějších chovatelů, kteří se pokoušeli vyšlechtit podobné lvy tak, aby jejich kostra a tělesné orgány lépe zvládaly zátěž obrovských svalů, což se neobešlo bez umělých genetických zásahů. Po nějaké době tak vzniklo plemeno lvů velikosti býka, které nejen že překonávalo jinými chovateli šlechtěné nebo (např. podáváním steroidů) upravené jedince, ale zároveň vypadalo mnohem přirozeněji a dožívalo se o něco vyššího věku než přirození lvi. Pro své vlastnosti (velikost a síla srovnatelná s býkem) také dostali svůj název - býčí lvi. Dalším šlechtěním se dařilo ještě zvyšovat sílu a býčí lvi byli použitelní i jako tažná zvířata, i když je k tomu skutečně používal jen málokdo, neboť na to (stejně jako všechny ostatní šelmy) vůbec nebyli vhodní (navíc byl chov jediného takového lva mnohem dražší než chov několika koní). Na nátlak chovatelů býčích lvů bylo brzy dopování zvířat zakázáno a na soutěžích byl mnohem pečlivěji kontrolován celkový zdravotní stav.

Býčí lvi se stali základem dalšího šlechtění, mimo jiné dali vzniknout akalanům, před jejichž rozšířením představovali býčí lvi vrchol prestiže chovatelů.

Akalani (Panthera leo akelaita)

Akalani jsou původně bojovým plemenem vyšlechtěným z větších býčích lvů. Nejvíce se podobají kapským lvům, oproti kterým jsou ale mnohem mohutnější a větší - dorůstají hmotnosti až dvou tun a velikosti většího býka. Bývají používání jako tažná zvířata, ochránci/hlídači ale i jako mazlíčci.

Představují pomyslný vrchol šlechtění, jakési ultimativní plemeno, které v nebylo v žádném ohledu překonáno jinými vyšlechtěnými lvy - dorůstají téměř rozměrů nadpřirozených lvů, inteligencí patří mezi přirozenými (nemagickými) tvory na vrchol vedle přirozených elfů a lidí. Fyzickou silou je z přirozených tvorů překonávají lvi obrovští a pak až zvířata několikanásobně větší. Zmínění lvi obrovští, kteří je jako jediní přirození lvi překonávají, jsou výsledkem vývoje a samovolného křížení různých přirozených lvů právě s akalany.

Patří mezi nejodolnější zvířata na Akelii. Vydrží arktické podmínky na vrcholech nejvyšších hor stejně jako pouštní horko. Jsou velmi dobře odolní vůči nemocem a infekcím, rychle a bez následků se jim hojí i vážná zranění. Jedinou podmínkou je dostatek potravy a vody. Přežijí delší dobu bez potravy i vody, ale hladoví a žízniví nejsou tak odolní.

Později se vyvinuli v tvory podobné eulu, magičtí lvy tyto tvory pozvolna vyměnili za upravená eulu a tak přirození lvi zcela vyhynuli.

Podrobnější informace naleznete v článku Akalan.

Marťanští lvi (Panthera leo mars)

Marťanští lvi vznikli klonováním, kdy pomocí genů získaných z mršiny magického lva a samic pozemských přirozených lvů elf Thuränfiel vytvořil velkou skupinu jedinců schopných reprodukce. Zpočátku tedy byli velmi podobní magickým lvům, postupem vývoje se lehce zmenšili a svou tělesnou stavbou se více blížili pozemským lvům. Jsou podobně inteligentní jako Bílí lvi a magii ovládají elfskými způsoby.

Podrobnější informace naleznete v článku Marťanští lvi.

Nadpřirození lvi

Bílí lvi (Panthera leo album)

Bílí lvi jsou ze všech akelianských lvích plemen nejpodobnější pozemským lvům, kromě zbarvení srsti (mívají zářivě bílou srst včetně hřívy) vypadají přinejmenším na první pohled jako dvojnásob zvětšená kopie berberských lvů. Jejich inteligence je o něco vyšší, než lidská, takže jsou, stejně jako ostatní nadpřirození lvi, schopní přežít i při oddělení od lví kolektivní inteligence. Dožívají se asi tří set akelianských let. Žijí zpravidla v Arkanwloxu.

Není jich mnoho, pro svůj zajímavý vzhled atraktivní u elfů působili nejdříve jako vyslanci magických lvů u přátel - pokud lvi poslali jako vyslance bílého lva, bylo to považováno za známku lví důvěry a přátelství. Po přeměně Arkanwloxu je tato jejich role zbytečná, ale i tak mají stále své místo mezi lvy. Důvodem, proč se ještě liší od ostatních lvů (magičtí a královští lvi časem prolnuli natolik, že už je nikdo nerozliší), je jejich na akelianské poměry nezvykle štíhlá stavba těla, takže bílí samci jsou atraktivní pouze pro bílé samice, zatímco bílé samice působí pro ostatní magické lvy až příliš křehce. Zatímco mezi přirozenými lvy ze Země by bílí lvi působili jako obři, vedle ostatních nadpřirozených lvů z Akelie jako vychrtlí trpaslíci.

V době, kdy začala největší sláva lvoelfů, si lvi zvykli lvoelfy vysílat jako své vyslance. K představitelům starých ras, jako draci a trpaslíci, které by nelvího vyslance vyslaného lvím jménem považovaly za urážku, jsou nadále vysíláni bílí lvi. Mimo to plní ozdobnou funkci - vypadají elegantněji než mohutní magičtí nebo zlatí lvi.

Magičtí lvi (Panthera leo magicus)

Magičtí lvi byli před třetí válkou ras (po které je přečíslili Akalani) nejrozšířenějším lvím plemenem vůbec. Tvořili 98% lví populace v Aileanské soustavě, poté je co do počtu překonali vyšlechtění akalani.

Dožívají se nezřídka i tisíce akelianských let. Ve srovnání s pozemskými lvy působí až přehnaně velcí a mohutní, v prostředí Akelie nikoliv, spíše naopak, kvůli velikosti zvířat, která loví. Samci dorůstají hmotnosti přes 1,5 tuny (rekordní jedinec měl hmotnost asi šest a půl tuny při délce něco přes šest metrů bez ocasu meřícího něco přes dva metry). Některými znaky těla (například tvar páteře) připomínají spíše tygry, než lvy. Bývají zbarveni stejně jako pozemští lvi. Jejich tělesná stavba jim poskytuje ohromnou sílu, ale také je činí oproti pozemským lvům pomalými, tudíž by bez tlup mohli lovit pouze horské nosorožce a jiná zvířata, která sázejí na sílu místo rychlosti, nebo se nechají vyprovokovat k souboji se lvem. Existují i štíhlí samci, ale samice dávají přednost mohutným svalnatým samcům s velkými hřívami.

Přibližně o třetinu menší samice tvoří protiklad. Od těch pozemských se liší jen v detailech jako mírně větší svaly zadních nohou (díky čemuž samice vyskočí i několik metrů vysoko). Jsou velmi rychlé a mrštné, samostatně by mohly lovit takřka všechna běžná zvířata. Taková míra specializace obou pohlaví přímo nahrává týmovému stylu lovu známému od pozemských lvů (což vysvětluje atraktivitu mohutných samců u lvic). Samostatně lvi loví jen zřídka, většinou k tomu používají magii.

V dobách před vynálezem technologie ovládacího křesla někteří lvi nahrazovali trn ve střapci na konci ocasu umělým, který sloužil pro připojení k hartě.

Královští lvi (Panthera leo rexis)

Královští lvi jsou mezistupněm mezi běžnými magickými lvy a zlatými lvy. Bývají ještě o něco mohutnější a nezřídka i dvakrát větší (což jim umožnilo převzít vládu nad ostatními lvy) než běžní magičtí lvi. Dožívají se tisíců akelianských let, čehož využívají k získání ohromujícího vzdělání. Proto většinou vládnou lvím zemím. Žijí zpravidla na hradech různých lvích společenství, výjimečně i mezi ostatními lvy. Byli velmi vzácní, časem se z nich stali poddaní zlatých lvů. Ještě později se potichu vytratili - magičtí lvi začali dorůstat větších velikostí a královští se mezi nimi ztratili, dílo pak dokonalo vzájemné křížení, které obě plemena dokonale spojilo.

Zlatí lvi (Panthera leo aurus)

Zlatí lvi tvoří pomyslný vrchol lví rasy. Jsou snadno rozpoznatelní podle nápadné zářivě bílé srsti a zlatavé (nezřídka i třpytivé) hřívě a střapci na konci ocasu. Kromě zbarvení a mírně větších rozměrů se vzhledem nijak neliší od královských lvů, i když jsou uvnitř mnohem rozdílnější. Vyjma nezvyklého zbarvení a velikosti jsou na pohled velmi podobní Ajkelovi.

Jejich mozek má mnohem hustší strukturu, díky čemuž se projevuje jako větší (lidský mozek by při stejné struktuře byl velký asi jako mozek myši). Kosti a zuby mají černé zabarvení, neboť obsahují větší množství různých kovů i dalších látek. Ajkel toto provedl hlavně proto, že při dané velikosti už nebylo nijak výjimečné, že náhlý pohyb (např. skok) vedl ke zlomení kosti. Takto jsou jejich kostry dost pevné, aby unesly i mnohem těžší zvíře. Také to znamená jejich mnohem větší odolnost vůči pádům a v boji a mohou díky tomu mít i hustší svalstvo, což při jinak stejné stavbě těla znamená dvojnásobnou hmotnost a desetinásobně větší sílu. S výjimkou velkých draků a Ajkela jsou zlatí lvi fyzicky nejsilnějšími tvory planety. Na své rozměry, proporce a hmotnost jsou překvapivě obratní a rychlí, v těchto ohledech se vyrovnají i mnohem lehčím zvířatům. Díky tomuto jsou mezi lvy prakticky neporazitelní.

Všichni z nejmocnějších lvích arcimágů patří mezi zlaté lvy. Díky magii bývají často nesmrtelní, takže nemají tak silný rozmnožovací pud. Přestože jsou schopni rozmnožování pohlavní cestou, příliš často k jejich páření nedochází a tak je jich jen několik desítek. Ajkel kvůli tomu upravil jejich imunitní systém a posílil regenerační procesy, aby u nich nedocházelo k problémům způsobeným příbuzenským křížením. Vedlejším efektem tohoto opatření je schopnost zlatých lvů zotavit se pozoruhodně rychle i ze smrtelných zranění, stejně jako fakt, že po dosažení dospělosti nestárnou - tím získali (nezávisle na magii) faktickou nesmrtelnost. Různé genetické změny také způsobily další zajímavý jev - u běžného tvora nevyvíjejícího prakticky žádnou činnost a normálně přijímajícího potravu by časem docházelo k nárůstu tukové hmoty a ochabování pohybového ústrojí, kdežto u zlatých lvů by tomu bylo přesně naopak - pokud by lenošící zlatý lev nabíral hmotnost, narůstala by mu naopak svalová hmota. Tělesný tuk u zlatých lvů prakticky neexistuje, tvoří pouze relativně tenkou ochrannou vrstvu, pokud jedinec často bojuje nebo pobývá ve velmi studeném prostředí. Zlatý lev může vyloženě ztloustnout pouze vlastní vůlí, což tak činí například před dlouhou cestou vesmírnou lodí, aby mohl cestou žít z tukových zásob a nemusel vozit jídlo s sebou. Někteří zlatí lvi se také záměrně ukládají k zimnímu spánku.

Všechny tyto vlastnosti umožňují zlatým lvům věnovat se po většinu života vzdělávání a osobnímu rozvoji. Svých znalostí a dovedností potom často využívají ve prospěch ostatních lvů - často se stávají mistry na lvích školách a/nebo vedou nejrůznější výzkumné projekty. V pokročilejším věku mívají znalosti ze všech možných oborů a tak se nezřídka stávají vládci lvích měst. Jiní z nich využívají svých fyzických vlastností k ochraně slabších. S děsivou pečlivostí zlatí lvi vyhledávají tvory, kterým se povedlo zabít jakéhokoliv lva, aby takového tvora nemilosrdně zabili a je jedno, jestli nějaký voják svým samopalem zastřelil hladového útočícího lva, nebo smečka hyen přepadla starého a nemocného lva. Mezi ně patřil např. Zarius Zadara.

Přestože se občas s oblibou pouští do na první pohled riskantních manévrů, není zaznamenán případ zabití zlatého lva, s výjimkou jedné vraždy (kdy zlatého lva arcimága Rghaara zabil jiný zlatý lev zvaný Zarius Zadara) a Ajkelova trestání organizátorů útoku na Kovářský hrad. Obecně se soudí, že zlatého lva může zabít jedině jiný zlatý lev nebo nebo Ajkel.

Ajkel a jeho rodina

Ajkel je nejmocnější známou bytostí ve vesmíru. Ačkoliv jde o čistě magickou bytost, a tedy ve výchozím stavu žádný vzhled nemá, zpravidla vystupuje v podobě obrovského zlatého lva, byť zbarveného jako běžní magičtí lvi. Jeho mohutné, až nepřirozeně svalnaté (až nesmyslné přehánění v tomto směru bylo záměrné) tělo je (bez ocasu) dlouhé asi 103 metrů. Obrovská rozcuchaná černá hříva spolu s hrozivým výrazem ve tváři dokresluje výhružné vzezření, pokud by někoho od případného útoku na něj neodradila už velikost.

Navzdory svému vzhledu je (jak už z jeho podstaty vyplývá) vzdělaný (ví/zná/umí všechno), moudrý, inteligentní, a velmi klidný. Hned tak něco ho nerozruší, ovšem pokud se rozzuří, nedělá mu problém ničit nebo vytvářet celé vesmíry.

Ajkel sídlí na Ajkelově hoře, jedné z podob jeho výtvoru a součásti, magického artefaktu zvaného Tyrheljörg.

Protože je spíše magickou entitou nežli živým tvorem a ačkoliv je lvem, většinou mezi ně nebývá řazen.

Jako kterýkoliv jiný lev i Ajkel je poměrně společenským tvorem, proto si k sobě vytvořil dvě lvice, nejprve těsně po přestavbě planety svou první družku Lajku a později po přebudování města Arkanwlox ještě Ajasel. Obě byly štíhlé, elegantní a asi o třetinu menší než on. Vedle jeho mohutné postavy působily velmi křehce, ale ani pro ně by nebylo problémem roztrhat kteréhokoliv živého tvora na kusy, včetně těch největších draků. S druhou jmenovanou lvicí splodil dva lvy, Alexandra a Arwelise. Ajkelovy lvice se staly ideálem, kterému se snaží přiblížit drtivá většina lvic, obdobně jako je sám Ajkel ideálním vzorem dokonalého lva.

Mimo to si k sobě vytvořil také poměrně živějšího a čilejšího bratra Elgorana. Ten byl na pohled mnohem elegantnější a vznešenější, ale také o třetinu menší. Po několika tisících let neustálých proseb mu vytvořil také družku Qoveru.

Podrobnější informace naleznete v článku Ajkel.

Historie

Význačná data obsahuje článek Chronologie Země velkého lva.

Podrobnější informace naleznete v článku Lví historie.

Lví civilizace

Kultura

Podrobnější informace naleznete v článku Lví kultura.

Komunikace

Lvi mezi sebou mohou komunikovat různě, způsob komunikace záleží na tom, jestli komunikují osobně nebo prostřednictvím nějakého komunikačního prostředku (většinou harty). Potkají-li se dva lvi, kteří se navzájem neznají, komunikují prostřednictvím sekvencí zvuků o různých frekvencích. Rozhovor dvou lvů je na poslech velmi podobný zvukovým projevům přirozených lvů ze Země. Pokud se znají, většinou používají ke komunikaci telepatii. Telepatie je vůbec nejpoužívanějším způsobem lvího dorozumívání, umožňuje jim předávat si informace v takovém množství za tak krátký čas, že neexistuje žádná jiná možnost jejich přenosu. Pokud lvi používají ke komunikaci harty nebo jiný prostředek, komunikují zásadně telepaticky. Telepatie změnila i lví databázi - lvi uchovávají myšlenky, znalosti a zkušenosti, ne slova, tedy pokud nejde o archivní záznamy. Jejich písmo se časem také hodně vzdálilo od toho, co si pod pojmem písmo představí běžný člověk, ostatně od jisté doby tvoří všichni lvi jedinou kolektivní inteligenci, která však zachovává osobnosti každého jedince.

Společnost

Lvi jsou, stejně jako jejich pozemské předlohy, poměrně společenští tvorové. V jejich vztazích lze vypozorovat odlišnosti v závislosti na prostředí, v němž žijí. Fungování lvích smeček a jiných společenství značně proměnil postupující vývoj lvů samotných, především využívání telepatie (schopnosti předávání si myšlenek) a hlavně spojení všech lvů do jediné kolektivní inteligence, díky které má každý lev neustále přístup k veškerému lvímu vědění, zkušenostem a dovednostem a může kdykoliv komunikovat s kterýmkoliv jiným jedincem bez ohledu na vzájemnou vzdálenost nebo překážky, k čemuž dopomáhají jejich technologie, které jsou rozšířením jich samotných. Díky tomu tvoří všichni lvi do určité míry jedinou bytost, jejíž součástí jsou i lví technologie. Přitom všem si lvi důsledně chrání své soukromí a jen pokus zjišťovat soukromé myšlenky jiného jedince je u lvů stejně těžkým zločinem jako např. vražda a stejně tak se považuje i pokus o získání soukromých dat z libovolných zařízení. Náhodným omylům brání (podle ostatních ras velmi silné) šifrování veškerých soukromých dat a komunikace, které sice dokáže každý lev prolomit, nicméně pak by už nešlo o náhodný přístup.

Ve všech lvích společenství obvykle vládnou samci, kteří ale rozhodují spíše obecně, o detaily se starají lvice, přičemž obě skupiny jsou rovnocenné, čímž je prakticky dosaženo rovného podílu na vládě nad společenstvím. Tato pravidla nejsou nikde pevně zakotvena a v praxi je možné prakticky jakékoliv uspořádání, které svým členům vyhovuje.

Volně žijící lvi žijí podobným způsobem jako jejich pozemské protějšky, tj. ve smečkách skládajících se především ze skupiny samic, mláďat a jednoho nebo více dominantních samců. Na Akelii tyto smečky čítají obvykle okolo padesáti lvic a dvou nebo tří dominantních samců. Uspořádání s pouze jedním dominantním samcem se vyskytuje spíše zřídka. Takto žijí hlavně lesní lvi, u jiných lvích druhů je tento způsob života ojedinělý.

Drtivá většina samic má zájem o co největší, nejsilnější a nejmohutnější samce - ačkoliv většinu lovu zajišťují lvice, podobně jako u přirozených lvů, samci jsou pro smečku důležití jako ochránci a pomáhají při lovu větší kořisti. Právě proto má většina lvích smeček více než jednoho samce - obvyklý počet jsou tři samci. Tak může alespoň jeden nebo dva samci hlídat mláďata, zatímco ostatní pomáhají lvicím s lovem.

Ve městech, vesnicích či jiných větších společenstvích žijí lvi v rodinách skládajících se obvykle ze tří nebo čtyř samic a jednoho nebo dvou samců obývající jeden dům (nebo jinou budovu či obecně útočiště). Organizace těchto společenstev se dále liší.

Ve městech je způsobem (který se liší město od města) vybrán jeden lev/lvice z celého města coby jeho vládce. Kolem tohoto jedince se obvykle vytvoří přibližně desetičlenná skupina rádců (obvykle architekt, velitel městských stráží, správce městské superharty a sítě hart, nejmocnější mág města, správce vodovodu, energetické sítě...), která společně s ním vytvoří Radu, jenž město řídí. V této radě mívá hlavní slovo (ačkoliv jej radní mohou přehlasovat), rádci mají na starosti fungování příslušných oblastí a jejich úkolem je zastupovat svou oblast a poskytovat vládci odborné rady a konzultace. Pokud kterýkoliv z těchto jedinců svou funkci neplní, plní špatně nebo ji zneužije, je vyměněn. Titul vládce města je dědičný (podobně jako u nástupnických monarchií), ale pokud vládce fatálně selže, mohou ho obyvatelé města odvolat, nebo se rovnou vyslovit pro sesazení celého rodu, obojí pomocí všelidového hlasování (podobné referendu). Tento systém připomíná pozemské knížectví Lichtenštejnsko, ovšem lvi nemají politiky.

Organizace vesnic je podobná. Jedna z rodin bývá dominantní (většinou jde o zakladatele vesnice nebo její nejschopnější rodinu) a vesnici vládne. Členové dominantní rodiny jsou zodpovědní za bezpečnost obyvatel vesnice, za rozdělování důležitých funkcí (např. ostraha nebo obchod; nezřídka však tyto úkoly vykonávají sami členové rodiny) a vůbec za celou vesnici. Pokud tyto povinnosti neplní, mohou být z vesnice vyhnáni. Odměnou za službu vesnici jim bývá čest, uznání a podpora ostatních lvů (podobně jako v případě vládců měst).

Ne všem lvům některé z těchto uspořádání vyhovuje, proto existují různá jinak organizovaná společenstva. Jedním z nich je město Köl Haelani. Neexistují žádná pravidla, kolik členů by lví rodina měla mít, ovšem vždy by měla být schopná lovu - každá rodina si potravu shání sama, pouze ve městech je lvů dostatek, takže jich může větší skupina nalovit větší počet zvířat / přinést více jiné potravy nejen pro sebe, ale i pro ostatní. Také proto lvi neznají obchodování, nanejvýše mezi sebou věci vyměňují, tudíž nikdy nepotřebovali vymýšlet peníze nebo něco podobného. Myšlenky a nehmotné předměty mezi sebou vyměňují volně, odměnou jejich autorovi je pak sláva (kopírování a napodobování se bát nemusí, mezi lvy takové chování neexistuje). Prodat něco lvu jinak než pod cenou je téměř nemožné, lvi lidská pravidla obchodu nebo princip peněz neznají a většinou o to ani nejeví zájem.

Technologie

Lví technologie jsou založeny na magii. Ačkoliv vynalezli ohromné množství různých technologií, v praxi se jich mnoho nepoužívá. Funkce těch oblíbených převzala harta s nastavitelným zhmotňovačem, kterou na Akelii vlastní drtivá většina lvů. Vše ostatní obstarává magie nebo fyzická síla lvů samotných, což porušují jen jejich bohatě vybavené létající a vesmírné lodě. Ne že by lvům činilo problém automatizovat jakoukoliv činnost, ale jen dbají na to, aby používáním technologií v nějakém ohledu nezakrněli nebo aby se na nich nestali závislými.

I přes toto puritánství se lvi stali dominantní rasou ve své galaxii.

Nejvýznamnější lví technologie:

Vedle toho všeho si lvi oblíbili rozličné hračky, kromě jejich hart v podobě létajícího míče RK hlavně mechanické. Mezi nejrozšířenější lví hračky patří lidské samohybné dopravní prostředky, například automobily, vlaky nebo letadla a vrtulníky.

Nejznámnější lvi

  • Ajkel - stvořitel lví rasy
  • Lajka a Ajasel, Ajkelovy družky
  • Erghra - lví mág, který během krize dokázal odradit Ajkela od vyhlazení lví rasy
  • Alexandr Xavier I. - nejvýznamnější a podle svých poddaných nejlepší lví panovník všech dob mimo Ajkela (ten lvům do života příliš nezasahuje).
  • Askaridar Lyrarakharan Arkanwloxia, zlatý lev, tvůrce nápadu sítě Yggdrasil se schizofrenní Bránou.
  • Arwelis - zlatý lev, člen Rady Tyrheljörgu.
  • Qovera - královská lvice, členka Rady Tyrheljörgu. Mimo úřad se věnovala hlavně bylinkám, díky čemuž se vždy uklidnila natolik, aby neztrestala mladé lvy, jejichž netvoři někde zabili přirozeného lva.
  • Zarius Zadara, přezdívaný ZaZa nebo později Lovec, zlatý lev, který po přerodu lvů v magickou rasu a magické přeměně Arkanwloxu našel zálibu v lovu rozličných netvorů. Přezdívku Lovec získal, když takto začal lovit netvory, kteří nepatřili žádnému lvu nebo o ně prostě žádný jiný lev nejevil zájem.
  • Ceres, lev nosící lidské ženské jméno, se proslavil svou zálibou v požírání lidí. Mezi lvy vzbuzoval údiv (lvi obecně maso lidí ani jiných primátů rádi nemají, divili se, jak může některý z nich dobrovolně preferovat právě lidské maso oproti třeba hovězímu), mezi lidmi hrůzu i nenávist.
  • Kalafar je vůdce marťanských lvů. Po druhé válce zendalů se lvy mu zlatí lvi darovali nesmrtelnost a díky jejich pomoci dokázal vystavět vlastní civilizaci svého druhu.

Jména

I když se vyskytuje mnoho lvů, kteří mají pouze jediné jméno, většina jich má vícero. Častá jsou mezi nimi také příjmení, přídomky atd., takže zatímco jeden lev má jméno tvořené jedinou hláskou, další své jméno stěží vměstná na jeden řádek. Celkově lvi mají několik miliard různých jmen, takže ani nejčastější lví jména příliš nepřevažují. Neexistují žádné konvence ohledně toho, jaká jména mají lvi svým potomkům dávat. Někteří lvi je pojmenovávají po jiných členech své rodiny, sami po sobě, po významných osobnostech nejen lvího původu (takto mezi nimi zdomácněla jména Alexandr, Scipio nebo třeba Kornelius) nebo po čemkoliv chtějí, často jen proto, že se jim nějaké jméno a/nebo jeho význam prostě líbí (takto dostal jeden lví rod příjmení Xavier). Velké starosti si s tím nedělají, lvi svá jména mohou během svého života měnit, i když toho většina z nich nevyužívá. S rozvojem telepatie a kolektivní inteligence význam jmen pomalu opadl, neboť se lvi mezi sebou dokážou rozeznat jinak. Minimálně pro kontakt s jinými rasami si ale jména ponechali i poté.

Co se délky jmen týče, rekordy drží samice O a její druh Kar'thaar Ellëkharan Alexandr Rghaar I Elar Scipio Waharae Erghra, který později používal pouze jméno Kar'thaar. Svým potomkům rozdali části jeho původního jména. Obecně vzato lvi dávají přednost kratším jménům, obvykle složených z jednoho jména a přídomku, někdy i s názvem rodiště. Obvyklé jsou přídomky s příponami kharan nebo rakharan. Kharan znamená ve lvím jazyce mít rád (tedy lev s přídomkem Ellëkharan má v oblibě elfy), zatímco rakharan (předpona ra- značí zápor) je opakem (lev s přídomkem Ellërakharan tedy elfy zrovna rád neuvidí). Přídomky s kharan/rakharan patří mezi lvy k nejčastějším. Zpravidla je však nevyužívají lvi, jejichž jméno končí slabikou -ra, aby nedocházelo k omylům (lvice jménem Kira si takový přídomek nejspíše nepořídí).

Snad jediné, pevně dané pravidlo, kterým se lvi při výběru jmen řídí, je zapovězení jména Ajkel, které vždy náleželo jedinému lvu. Přitom žádný lev (snad kromě zmíněného Ajkela) neví, zda vůbec, kdy a kdo ono pravidlo vyslovil. Lvi zkrátka toto jméno nepoužívají.

Lvi zásadně odmítají dělení muž/žena, po ostatních rasách zásadně vyžadují označování samec/samice, případně lev/lvice.

Nejčastější lví jména

  • Samčí
    • Alexandr
    • Akera
    • Rghaar
    • Erghra
    • Khaar
    • Arwelis
    • Elgoran
    • Xavier
  • Samičí
    • Lajka
    • Zarja
    • Keero

Nepřátelé

Přirozenými nepřáteli přirozených lvů jsou obři, horští nosorožci, draci, lidé a historicky také prapsi, než je magičtí lvi vyhubili. Tu a tam může dojít ke střetu přirozeného lva s medvědem, hlavně blíže pólům, kde se ještě sporadicky vyskytují medvědi druhu Ursus maritimus tyrannus.

Magičtí lvi přirozené nepřátele nemají, pouze výjimečně mohou padnout za oběť drakům nebo ozbrojeným lidem, osamělé starší nebo zraněné jedince z nějakého důvodu neschopné použít magii může zabít smečka prapsů.

Zlatí lvi nemají žádné přirozené nepřátele. Není známo, že by zlatého lva dokázalo zabít něco jiného než jiný zlatý lev, popřípadě Ajkel.

Ajkel je nejmocnějším tvorem vůbec, není známo nic, co by ho mohlo byť jen ohrozit - naopak on pouhou myšlenkou může zničit cokoliv, od jediného elektronu po celé vesmíry.

Vztahy s jinými rasami

Lvi jsou obecně poměrně xenofobní, neznámé nebo nechtěné rasy vedle sebe příliš netolerují. Tento postoj vychází z jejich zkušeností. Draci i elfové si lví přízeň museli získat až svými činy a kvalitami. Obecně rozšířený názor, že lvi nenávidí lidi, neplatí docela - na Akelii žije spousta lidí, kteří mezi své přátele mohou řadit některého lva.

Nedělají si velké starosti s rozhodováním, v zásadě jsou v těchto otázkách jako zrcadlo. Víceméně by jejich chování k ostatním šlo shrnout jako "jako ty ke mně, tak já k tobě". Kdo je k nim přátelský, k tomu jsou přátelští i oni; kdo je nenávidí, nejspíše jimi bude nenáviděn atd. Takto se chovají i mezi sebou navzájem, i když jiným lvům lvi důvěřují více než někomu jinému. Faleš, lži, přetvářku a podobné jevy lvi nenávidí. Na toto zpočátku dopláceli hlavně elfové i svými životy. U lidí tyto jevy z lvího pohledu nebývají až tak vyhrocené, proto lví výraz pro označení podvodníků zůstal hanlivým synonymem pro elfy i po seznámení s lidmi.

Do kontaktů s jinými inteligentními bytostmi se lvům obecně moc nechce a setkáním se spíše vyhýbají. Lvice jsou v tomto ohledu vyhraněnější, ačkoliv tvoří asi 65 % lví populace, 99 % lvů komunikujících s příslušníky jiných ras jsou samci. Ani ty ale v nejmenším nenapadne navázat kontakt, pokud k tomu nemají důvod.

Když už byli zmínění lidé, vztahy lvů a lidí jsou zvláštní kapitolou, neboť akelianští lidé obecně lvy zrovna nemusí a lvi se k nim podle toho také chovají; pro člověka je velmi obtížné získat si důvěru lva a velmi lehké ji ztratit. Specialitou jsou obyvatelé Kaely Akexi, kteří, ač lidé, jsou ke lvům velmi přátelští a na oplátku se těší lví přízni, díky čemuž se z Kaely Akexi stala velmoc. To symbolizují mnohá kaelanská města a vesnice, například Bjarkbær, jehož obyvatelé své město dokonce zcela přestavěli, aby v něm měli lví návštěvníci dostatek prostoru na pohyb a mnohá místa, kde mohli odpočívat. Dalším takovým případem je Město tří hradů, jehož historické centrum je téměř celé dílem nadpřirozeného lva Azarea.

Zvláštností lvích vztahů s nelvími bytostmi je Kovářský hrad, společenství značně nakloněné lvům vzniklé okolo arcimága Alexandra, který je sám lvím výtvorem. Jejich přátelství se lvy, byť pošramocené konfliktem na planetě Vielai, dospělo až tak daleko, že společenství bylo přesunuto do Arkanwloxu, města lvů.

Související stránky

Externí odkazy