Galaktická válka (povídka)

Z FantasyWiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Galaktická válka je jednou z částí povídkové série Země velkého lva autora vystupujícího pod pseudonymem Myghael, the Lord of Absurdity.


VAROVÁNÍ: Následující text vyzrazuje zápletku, průběh a/nebo důležité detaily děje příběhu.


Hlavní postavy

Akera Zaelma Ifara

Lev jménem Akera Zaelma Ifara dostává coby součást trestu za masakr několika lidských vesnic a městeček v pomstě za vyvraždění jeho rodné tlupy jemu mimořádně nepříjemný úkol - na začátku války lvi lidem propůjčili čtyři vesmírné lodě, z toho jednu vojsku Kaely Akexi (Keero, třída Achaikharan) a zbylé tři vojsku Selliath - loď Zosma třídy Achaikharan a dvě lodě třídy Qovera - Gasparon a Gahi. O zapůjčené lodě a to, aby je lidé správně použili, se měl postarat právě Akera, který lidi nenáviděl jako nikdo jiný.

Aby se nepříjemného úkolu co nejrychleji zbavil, dematerializoval prastarou těžce poškozenou loď Zosma (která k tomu ostatně už delší dobu byla určena), přeživší z její posádky následně poslal na loď Gasparon, která ovšem byla též, byť ne tak těžce, poškozená a lev využil svých známostí k tomu, aby zajistil kapacity na její opravu velmi krátce po jejím nasazení. Lehce poškozenou loď Gahi poslal na opravu dokonce ještě dříve, než na ni lidská posádka vůbec mohla přijít. Lidi z posádek těchto tří lodí poté poslal na čtvrtou zapůjčenou loď, Keero, a o tu se již starali lvi přímo na palubě, neboť Keero sloužila jako styčný bod lvích a lidských vojevůdců a lidé tam měli hlavní velitelské stanoviště. Jeho úkol tak skončil a on si dále užíval přátelského prostředí města Köl Waharae, jehož obyvatelé nebyli tak nervózní jako hromadnou výrobou stále stejných válečných lodí ve velkém tempu otrávení lvi z Akerova rodného Köl Haelani, největší lví loděnice. Ostatně právě ti ho za výše uvedený čin poslali do vyhnanství.

Zarja

Zarja byla mladou (dle pozemským měřítek asi dvacetiletou) dívkou pocházející z malé vsi v Kaele Akexi. Obyvatelé této vsi udržovali velmi vřelé vztahy s nadpřirozenými lvy, kteří vyučovali jejich děti, a tak byli obyvatelé této vesnice vzdělanější než absolventi libovolné lidské školy. Díky tomu si mohli život v odloučené oblasti ulehčit velkou spoustou jednoduchých strojů, nástrojů a dalších věcí, jejichž princip by jinak nebyli vůbec schopní pochopit. Pro lvy to byl experiment (jak vytvořit podle jejich měřítek vyspělou lidskou společnost) a vesničané (byť věděli, že jsou objekty experimentu) lvy ve vsi vždy nadšeně vítali a kterýkoliv příchozí lev ve vesnici dostal najíst, napít, nebo cokoliv o co si řekl, pokud to dokázali vesničané obstarat nebo zařídit. O tom samozřejmě věděli i vládcové země a tak byla v rámci alianční smlouvy Zarja přidělena k vojsku sousedního státu, aby pomohla lidem využít velmi vyspělé vesmírné lodě lvů.

Byla to krásná mladá zrzka. Byla zdravě štíhlé vysoké (asi 210 cm) postavy zakulacené pouze na správných ženských místech. Její světlá pleť ostře kontrastovala s výraznými hustými zrzavými vlasy, které nosila dlouhé přibližně k pasu. Výraz v její tváři prozrazoval její duševní vlastnosti. Byla milá, veselá a společenská, ale pokud jí něco vadilo, nenechalo ji to chladnou a řešila to. Protože vzdělání od lvů nezahrnovalo pouze znalosti a trénink pro zlepšení fyzické kondice a odolnosti, ale i trénink boje, nemusela se rozhodně bát přít se s kýmkoliv. Lví bojový systém, překvapivě rozpracovaný nejen pro ně samotné, ale i pro humanoidní bytosti (elfové, lidé, ...) jí umožňoval snadno porazit prakticky kohokoliv z lidí, v čemž jí pomáhala i na člověka velká fyzická síla získaná zmíněným tréninkem, byť to na její postavě nebylo znát a ať dělala cokoliv, nikdy se jí pod kůží nerýsovaly svaly - ostatně něco takového by bylo pro ženu nepatřičné, viditelné svaly byly mužským rysem a ona sama si na své ženskosti velmi důsledně zakládala.

Běžně nosila šaty podobné těm elfským, ovšem ve vojsku se musela podrobit nutnosti obléct uniformu. Protože na tak vysoké ženy selliathské vojsko uniformy nemělo, nosila mužskou. I tak se vešla až do té největší (průměrný obyvatel Selliath měřil na výšku asi 160 cm), která jí zase byla těsná kvůli jejím velkým ňadrům. Na palubě lodi, kde se nenosívalo sako, to řešila košilí rozepnutou do poloviny a kravatou složenou v kapse saka přehozeného přes opěradlo křesla. Kalhoty sice nosila, ale jen velmi nerada (dávala přednost sukním). Oblékání bylo jediným vojenským předpisem, kterému se nějak podrobila. Její velitel, Scipio Hektera, pro ni byl spíše hračkou než nadřízeným, jeho samotného respektovala podle momentální nálady a jeho rozkazy pro ni byly prosbami, kterým vyhověla jen pokud zrovna chtěla. První střelec, jakkoliv byl elitním vojákem, dobře věděl že by ho v potyčce snadno porazila a (kdyby jen trochu chtěla) zabila, takže se jí nestavěl na odpor, druhý střelec zrovna tak. Pro pilota pak představovala zjevení z jiného světa (nejenom vzhledem, byť podle svých slov krásnější ženu neviděl). Zbytek posádky dokonale šokovala svým velmi vřelým přátelstvím s větším množstvím lvů. Ostatně právě ona byla důvodem, proč Akera nechal posádku lodě přežít.

Spolupráce s lidmi ze Selliath ji zrovna nebavila a často se pohroužela do představ, v nichž hrál hlavní roli kaelanský král Alrekr Luciusson. Po zásahu lva Akery se ovšem objektem jejího zájmu stal pilot/kormidelník Alrekr Ørnulfsson (viz. níže), který krále svým vzhledem připomínal.

Scipio Agathon Hektera

Původně kapitán civilní říční lodě, později nižší vojenský důstojník odpovídající za vojenský sklad potravinových konzerv. Podobně jako jeho pilot byl drobný a obvykle poměrně plachý. Kvůli fyzickým útokům ostatních branců při povinném vojenském výcviku byl trvale invalidní. Kulhal, třásly se mu ruce a kvůli plíci, kterou mu po jedné z potyček museli odebrat, zároveň dýchal jen obtížně. Pilotovi se podobal i v dalším ohledu - nebýt těžké nouze, nikdy by se na své místo nedostal. I funkci skladníka měl pouze proto, aby mu armádní úřady nemusely vyplácet bolestné.

Více o veliteli Hekterovi na stránce Scipio Agathon Hektera.

Faldur Kurtan

Odstřelovač elitní jednotky Selliathské tajné služby byl později na palubě lodi Gasparon jediným skutečným vojákem. Byl vysoký asi 190 cm a díky pověstnému výcviku elitních jednotek a pravidelnému tvrdému tréninku měl velmi slušnou fyzickou kondici. Jeho uvažování bylo hnáno jediným - splnit rozkaz.

Mimo to ovšem měl i komplex - dost často se pustil do konfliktu s někým, kdo se nevyjadřoval zrovna lichotivě o Selliath či jejímu císaři. U běžných lidí takový konflikt končil jednou či dvěma ranami pěstí, ovšem sporadicky se vyskytující rytíři z řádu Ritus Lucius ze sousední Kaely Akexi naopak vytírali podlahu s ním. Dlouhé vlasy, typický znak zmíněných rytířů, u mužů nenáviděl a není divu, že si svůj mindrák léčil na pilotovi/kormidelníkovi lodě Alrekru Ørnulfssonovi, který ho v pomstě po přeměně provedené lvem Akerou zabil. Lev poté střelce oživil a po oživení již zmíněným komplexem Faldur Kurtan netrpěl.

Lucius Tiberius

Druhý střelec lodi byl před válkou noční hlídač. Vesmírná loď pro něj byla zvláštní prostředí. Moc se neprojevoval, protože nestál o problémy ani s prvním střelcem, ani s velitelem Hekterou. Každopádně mu náleží titul největšího alkoholika, který kdy sloužil v císařském vojsku Selliath.

Alrekr Ørnulfsson

Civilní kormidelník na říční lodi, který se víceméně náhodou dostal mezi lidi vybrané jako piloty lvích lodí. Normálně by se tam vůbec nedostal, ale vojsko Selliath trpělo kritickým nedostatkem mužů a nikoho jiného pro lví loď nesehnali.

Na začátku příběhu byl velmi drobný a plachý a už od dětství si ho kvůli tomu vrstevníci dobírali. Po nuceném odvodu do armády tyto události nabraly nový spád, neboť si z něj ostatní branci dělali doslova boxovací pytel. To se projevovalo i na lodi, kde se neustále snažil vyvolávat dojem, že na palubě vůbec není, v čemž mu pomáhalo i jeho velké křeslo umístěné stranou od ostatních. Nutnost nosit uniformu splnil jen díky tomu, že mu jednu, která dříve patřila jinému vojákovi, daroval druhý střelec Lucius Tiberius za několik lahví kaelanského piva, které bylo v Selliath velmi nedostatkovým zbožím. Se svými po ramena dlouhými vlasy, drobnou postavou a naprosto nepasující uniformou byl naprosto dokonalým protikladem všech atributů vojáka. Než se stihl na lodi rozkoukat, zapůsobily jeho dlouhé vlasy jako provokace na prvního střelce Faldura Kurtana, který mu způsobil četná zranění.

Všiml si ho lev Akera, který s ním provedl malý experiment. Za pomoci zhmotňovače dal pilotovi jiné tělo a dost zásadně změnil i jeho psychiku. Na lidi extrémní velikost a síla mu umožnila pomstít se prvnímu střelci za neustálou šikanu. Pro srovnání, zatímco před úpravou měřil na výšku 140 cm a v podmínkách Země by se jeho hmotnost blížila 39 kg a jen s obtížemi by ze země zvedl předmět o hmotnosti 20 kg, po úpravách za stejných podmínek měřil 261 cm, hmotnost překračovala 400 kg a bez obtíží by zvedl nad hlavu objekt o hmotnosti jedné tuny. Jeho pleť byla velmi světlá a měl velmi dlouhé zrzavé vlasy, takže celkově byl pro Zarju ideálem mužské krásy. Svým způsobem byl Alrekr Akerovým darem pro ni, ostatně jeho novou podobu vytvořil lev právě podle představ a snů, které vytáhl mladé ženě z mysli.

Quelgara Chetekin Sargas

Nekompetentní vyšší důstojník selliathské armády, neschopný vojevůdce. Funkci vícevelitele vzdušných a hvězdných sil císařské armády selliathského impéria, kterou získal víceméně na nátlak jeho otce (který ze stejné funkce musel odejít pro svůj špatný zdravotní stav), zastával sice snaživě, ale mizerně a to se na výsledcích bojů podepsalo. Konečná mu byla až chyba při zapůjčení lvích lodí, kdy lvy přímo požádal o staré lodě a i když byl upozorněn na jejich nevalný technický stav, vyslal je do boje a následně si na zmíněný stav lodí stěžoval. Lvi rychle zjistili co je zač a pokud s nimi císař chtěl být zadobře, musel učinit citlivé rozhodnutí - nechat ve funkci syna blízkého přítele a přerušit spojenectví s nejmocnější známou rasou, nebo zůstat nakloněn lvům a riskovat, že se bude muset vzdát svého úřadu.

Když vojska nepřátel postoupila, musel uprchnout z města, kde sídlil jeho úřad a jediná cesta vedla na lví loď. Zarja ovšem důstojníka na lodi rozhodně trpět nehodlala a když se naplno projevily vlastnosti nevítaného hosta, který ji navíc vyprovokoval, neváhala se do něj pustit slovně i fyzicky. V tom ji kupodivu přerušil lev, když velitele z lodi přenesl pryč a vyzbrojeného ho poslal na nepřátelskou loď, v jejímž vraku poté lvi našli jeho tělo.

Podrobnější informace naleznete v článku Quelgara Chetekin Sargas.

Místa

Děj

Děj povídky se odehrává během Galaktické války při odrážení targarijské invaze. Zvláštní posádka lví vesmírné lodě Zosma třídy Achaikharan se stává prvním umělým objektem, se kterým se invazní flotila v Aileanské soustavě setkala. Jakkoliv byla lví loď na mnohem vyšší technologické úrovni, byla také velmi stará a ve velmi špatném stavu, neboť před zapůjčením lidem sloužila k otestování, co se s lodí stane, pokud není prováděna žádná údržba. Přesto bez problémů ustála boj s targarijskou lodí Kairis třídy Agammennon na oběžné dráze kolem Wehau, ovšem souboj s desítkami dalších plavidel již přežít nemohla.

Ze zničené lodě se před její dematerializací zachránilo pouze několik lidí (velitel Hektera, mechanička Zarja, pilot Alrekr Ørnulfsson a střelci Faldur Kurtan a Lucius Tiberius), které teleportoval lev Akera Zaelma Ifara do svého města Köl Waharae, nad nímž se Zosma v době svého zničení nacházela, rovnou do místnosti s portálem, který je po zdravotní prohlídce přenesl do lví loděnice v Köl Haelani na Akelii.

Ani tam se s nimi nikdo příliš nebavil a tak zakrátko odstartovali s další lodí zapůjčenou lidem - loď Gasparon třídy Qovera. Ani ta nebyla v dokonalém stavu, což už bylo Zarji podezřelé - velmi dobře znala lví preciznost a jejich lodě, které byly vždy udržovány v perfektním stavu. Gasparon ovšem byl po poměrně vážné havárii, při které do něj zezadu vrazilo jiné plavidlo. Následkem této nehody byla porucha, která způsobovala samovolné otevírání vrat hangáru umístěného na zádi. Protože se u těchto lodí při otevřeném hangáru silně ztlumuje ochranné energetické pole (aby byl umožněn přílet/odlet menších plavidel do/z hangáru), loď právě otevřenými vraty dostala silný zásah, který protavil jednu přepážku a poškodil hlavní energetický rozvod. Aby mohla Zarja provést opravu, potřebovala pomoc ostatních členů posádky a proto předala kompletní ovládání lodě umělé inteligenci jiné lví lodě, což jí velitel zrovna nechválil. Oprava se zdařila, ale Zarja zapomněla na poruchu lodě a na palubu se dostali nepřátelé - které ovšem bez větších problémů zlikvidoval pomocí lvích zbraní velitel lodě spolu s prvním střelcem. To už dopálilo lva Akeru, který poruchu způsobující samovolné otevírání vrat opravil sám. Mezitím se s lodí pokoušel komunikovat neschopný důstojník Quelgara Chetekin Sargas, kterého lvi později přenesli přímo na palubu a později po sporu se Zarjou zase pryč.

Lev Akera mezitím pokračoval ve snaze zbavit se svého úkolu a zajistil kapacity pro opravu lodi Gasparon, kterou poslal zpět na Akelii. Protože se mu nelíbily vztahy mezi členy posádky, poněkud je upravil ke své spokojenosti. Při návratu je rozdělil - zatímco velitel lodě se střelci pokračovali ve své službě vojsku Selliath na hlavní velitelství, oba Kaelany (Zarju a Alrekra) lev poslal do domu Zarjina příbuzného ve Městě tří hradů v Kaele Akexi. Později se všichni znovu setkali na palubě lví vesmírné lodě Keero, na níž bylo umístěno velení planetární obrany. Zde se příběhové linie rozcházejí, jedna končí těhotenstvím Zarji zasnoubené s Alrekrem, druhá pokračuje s velitelem Hekterou, nyní nástupcem neschopného vícevelitele Sargase, v hlavní roli ke zdárnému vítězství ve válce.

Protože Scipio kvůli častým pobytům na ošetřovně v průběhu výcviku není příliš dobrým vojákem ani stratégem, ve své nové funkci se příliš dobře necítí. Velmi správně ovšem rozpozná, že jeho vojska by ve vesmíru pouze překážela lvům a s pomocí svých poradců se soustřeďuje na boj s nepřátelskými jednotkami, kterým se podařilo dostat až na povrch, kde se díky pečlivému studiu vojenských taktik ve velení osvědčil a dokázal nejen Kaelanům, že si jeho národ a země zaslouží přežít.


Konec textu, který vyzrazuje zápletku, průběh a/nebo důležité detaily děje příběhu.


Související stránky