Draci v Zemi velkého lva

Z FantasyWiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Drak

Draci jsou nejstarší rasou na Akelii, proháněli se po obloze už když na Zemi žili dinosauři. Jako jediná z ras (živočišný nebo jiný druh, jenž vyvinul civilizaci) náleží k ještěrům nebo obecně k plazům (většinou jde o savce nebo bezobratlé).

Jsou poměrně vzácní, a tak velká část obyvatel planet, kde draci žijí, ani nevěří v jejich existenci, tudíž je lze považovat za bájné bytosti.

Popis

Mají mohutné, těžké a robustní tělo kryté silnou hrbolatou kůží pokrytou drsnými šupinami, které kromě malé malé dopředu se zužující hlavy na dlouhém ohebném krku přibližně kruhového průřezu a dlouhého, z bohu zploštělého ocasu nese dvojici obrovských křídel a dva páry silných nohou nesoucích po pěti prstech s dlouhými, ostrými zakřivenými drápy.

Aby křídla unesla takového tvora, musí odolávat velkým silám a vytvářet ohromný vztlak. Jsou tvořena pevnými koženými blánami nataženými mezi silnými kostmi ovládanými silnými svaly, které zároveň slouží k úpravě geometrie a aerodynamických vlastností křídel. Vztlak draci vytvářejí máváním křídel, což zajišťují ohromné prsní svaly. Tomu odpovídá velmi pevně stavěný objemný hrudní koš, velké plíce a srdce. Kousek před nimi jsou umístěny mnohem menší svaly zajišťující pohyb předních nohou (kdyby draci neměli přední nohy nebo by je měli až za napojením křídel, padali by nebo by si delší chůzí poškozovali křídla).

Křídla však některým dračím plemenům k vytvoření dostatečného vztlaku nestačí, proto mají všichni létající draci ještě dvojici plynových měchýřů. Zvláštní žlázy tyto měchýře plní hořlavou směsí plynů, zvláště metanu a vodíku. Tato směs je lehčí než vzduch a vytváří dodatečný vztlak. Dalším využitím měchýřů je schopnost draků chrlit oheň. To probíhá tak, že se záklopka v zadní části tlamy (která jinak brání drakům vdechnout potravu, polknout vzduch, nebo jim umožňuje potápět se, tak jako krokodýlům) uzavře, aby zabránila ohni proniknout do plic nebo trávicí soustavy. Svalovina obklopující měchýř se stáhne a postupně tak vytlačuje jeho obsah do tlamy. Drak poté zaskřípe čelistmi o sebe, čímž vytvoří jiskru, která plyny zapálí. Vzniklý ohnivý mrak má výbornou zápalnou schopnost i rychlost. Aby ale vůbec došlo k vytvoření jiskry, draci potřebují platinovou rudu, jejíž kousky uchovávají ve zvláštní prohlubni v zadní části čelistí. Kousky kamene získávají škrábáním skal obsahujících rudu (ty poznají instinktivně). Jedna várka rudy drakovi vystačí asi na deset zapálení ohně.

Dodatečnou stabilizaci a rychlejší změny směru drakům umožňuje dlouhý a silný ocas, který je zároveň velmi ohebný. V omezené míře slouží jako stabilizace (hlavně větším drakům) kostnaté hřebeny na hřbetu, které jsou u ostatních draků znatelné pouze jako řada výstupků nebo hrbolků, leckdy k nerozpoznání od hrbolků na šupinách.

Draci jsou jedinými obratlovci majícími šest končetin (čtyři nohy a dvě křídla).

Přestávají růst přibližně v polovině svého života.

Jsou masožravci, ale mršinou nepohrdnou. Loví spíše větší a těžší zvířata. Svou kořist usmrcují zlomením vazu, nejčastěji tak, že na svou oběť nalétávají podobně jako orli. Některé druhy draků k tomu používají i svou schopnost chrlit oheň. Specifičtí jsou pak rudí draci se svými dlouhými drápy a ostrým jazykem, kterým mohou probodnout jakéhokoliv přirozeného tvora.

Samice bývají vždy zhruba stejně velké jako samci, na první pohled jsou o něco tmavěji zbarvené. Budují hnízda v jeskyních nebo obecně na vyvýšených místech snadno dostupných ze vzduchu, ale jen velmi obtížně z povrchu. Zvláště oblíbené jsou pak svahy aktivních vulkánů, neboť je v nich teplo (draci žijí v prostředí o teplotě zhruba od -30°C do +100°C). Do hnízd snáší od dvou do dvaceti černých vajec s modrými tečkami, která zahřívají buď pomocí žlabů s horkou vodou (pokud se usídlí u vulkánu, kde vyvěrá), nebo hnízda obkládají hořícím uhlím (najdou-li nějaké, např. na zlomech) či dřevem, popř. jinou hořlavinou. Přibližně po třech měsících se z vajec líhnou vidoucí mláďata.

Aby ovšem samice mohla snést vejde a aby vůbec měla potřebu budovat hnízdo, musí se nejprve spářit se samcem. Draci obvykle tvoří páry na celý život, ovšem při smrti partnera brzy hledají náhradu. Samice si hnízdo vyhledá ihned po svém prvním zabřeznutí. Po úspěšném spáření již z hnízda nevychází a všechnu potravu loví samec. Vejce klade do hnízda asi po dvou měsících březosti. Teprve po nakladení vajec poprvé vychází ven a vyráží na lov. V lovu a hlídaní vajec se se samcem střídá. Na tom, jak úspěšný je který partner jako lovec, záleží pohlaví potomků - pokud byla v hnízdě stabilní teplota v rozmezí 35°C - 42°C, vylíhnou se samci, v opačném případě samice. I proto jsou při zahřívání hnízda většinou starostlivější samice.

Po vylíhnutí mláďat se stereotyp opět mění, samice zůstává trvale v hnízdě a stará se o ně, samec opět shání potravu pro celou svou rodinu. Mláďata prvních několik týdnů konzumují předtrávenou potravu, kterou jim vyvrhne matka, teprve poté přecházejí na čerstvou stravu. Poprvé opouští hnízdo v doprovodu otce v druhém roce svého života, samostatného lovu jsou schopna ve třech letech. Po čtyřech letech jsou z hnízda svými rodiči vyhnáni, přibližně o rok později dosahují pohlavní dospělosti. V té době se jejich matka už nejspíše stará o další vejce.

Povaha draků se liší v závislosti podle dračích plemen. Zatímco přirození draci jsou (s výjimkou lesních draků) poměrně agresivní a jejich chování je v podstatě podobné jako by šlo o létající verzi komodských "draků", ti nadpřirození bývají klidní a spoléhají spíše na moudrost.

Žijí na několika planetách: Akelii, Ásgardu a Zemi. Vyskytují se převážně v oblastech o vyšší nadmořské výšce, ale při výběru teritoria se řídí hlavně dostupností potravy, tudíž je lze hlavně v zimě možné spatřit i v nížinách.

Plemena

Draci se v zásadě dělí do dvou skupin. Jednou jsou přirození draci, jejichž inteligence a dosahovaný věk jim neumožňuje vytvoření a/nebo udržení civilizace (a činí je tak spíše zvířaty) a nadpřirození (magičtí), jenž vynikají inteligencí a starobylou civilizací, byť na úrovni o poznání nižší, než u některých mladších ras.

Přirození draci

Zemní draci (Varani)

Zemní draci jsou asi nejspornější skupinou draků, dlouhou dobu se vedou spory, zda to vůbec jsou draci. Fyziologicky mají blíže k varanům než k drakům (byť draci obecně nemají do varanů příliš daleko), navíc narozdíl od ostatních druhů nelétají. Mezi draky je řadí lidé a elfové, lvi a ostatní draci je za draky nepovažují.

Protože nelétají, nemají ani plynové měchýře a tím ani schopnost chrlit oheň.

Žijí na několika tropických ostrovech, které jednu doby byly pomocí portálu propojené s jistým místem na Zemi. Vzhledem připomínají ještěry druhu Varanus priscus (Megalania prisca, australský varan), oproti kterým jsou mohutněji stavění a větší - dosahují délky přes 28 metrů a hmotnosti přes 3 tuny. Narozdíl od jiných rostou celý život, který může být dlouhý až 60 let.

Díky jejich velmi silné kůži a výborné odolnosti vůči radiaci i jedům velmi dobře odolávají útokům, takže bez použití magie nebo silných střelných/energetických zbraní je velmi obtížné je zabít - lidem se to podařilo až po vynalezení atomové bomby a mikrovlnného indukčního děla.

Ptačí draci

Ptačí draci jsou nejmenším druhem draka vůbec, jejich velikost je srovnatelná s orly. Víceméně jsou štíhlejší zmenšeninou zelených draků. Mohou žít až 10 let, ale obvykle se nedožijí svého pátého roku.

Stepní draci

Stepní draci jsou mezi ostatními velkou výjimkou, protože mají místo tlamy ostrý zobák podobný tomu orlímu. Jsou štíhlí a lehcí, v důsledku čehož také hbití. Dorůstají rozpětí okolo 2 - 3 metrů a dosahují hmotnosti okolo 50 kg. Jsou velmi agresivní. Vyskytují se hlavně v teplejších oblastech, kde se dožívají 30 let. Mají v poměru k tělu větší křídla, neboť nemají plynový měchýř.

Na Akelii se nevyskytovali dlouho, neboť je vyhladili ptačí draci.

Zelení draci

Zelení draci jsou typickými draky, tím, co si leckdo představí, když se mluví o dracích. Jsou to zeleně zbarvení šupinatí létající ještěři se štíhlým, ale poměrně silným tělem se sadou čtyř krátkých nohou a dvou obrovských křídel. Jejich těla by mohla mít hladkou linii, nebýt místa, kde jsou k tělu připojeny kosti a svaly křídel, kde je tělo nejširší. V manévrování si kromě silného dlouhého ocasu pomáhají rovněž svým dlouhým a neméně obratným i silným krkem.

Dorůstají délky okolo 15 - 20 metrů, podobného rozpětí křídel a hmotnosti jen málo přesahující 1 tunu. Mohou se dožít i 100 let, avšak běžně umírají okolo 70 - 75 roku věku.

Nadpřirození draci

Nadpřirození draci jsou (s výjimkou lesních, kteří více připomínají přirozené zelené draky s magicky upraveným mozkem) si všichni velmi podobní, liší se povahou, rozměry a barvou (velikost kostí je jedinou možností, jak určit druhovou příslušnost kostry nadpřirozeného draka).

Těžko určit, jestli byli vytvořeni pomocí magie nebo pokročilé biotechnologie. Jak mohou být jejich malé mozky dostatečně výkonné na jejich stupeň inteligence, ví jen lvi. Jejich dlouhověkost je (podobně jako u magických lvů) způsobena silnou regenerační schopností. Létají díky ohromné ploše jejich křídel a plynovým měchům (tedy stejně jako přirození draci).

Lesní draci

Lesní draci vypadají stejně jako ti zelení, od kterých se liší jen inteligencí a dvojnásobnou délkou života. Svůj přídomek získali podle své speciality - lovu zvířat v méně hustých lesích.

Černí draci

Černí draci jsou bezesporu nejrozšířenějším druhem draků. Mohou mít na délku i 50 metrů při rozpětí křídel až 75 metrů a to vše může vážit až 10 tun. Kromě větších draků nemají přirozené nepřátele, a tak se výjimečně mohou dožít i 120 let, byť běžně umírají okolo 50. roku života se spoustou jizev z častých soubojů.

Rudí draci

Rudí draci jsou o něco mohutnější a silnější (a tím i rychlejší) než černí, avšak méně hbití a obratní, jinak se od nich kromě o něco větších křídel (kvůli vyšší hmotnosti těla) a o něco kratších životů na první pohled příliš neliší. Na ten druhý jsou patrné hlavně dlouhé ostré drápy, kterými mohou menším tvorům jedním pohybem useknout hlavu. Nadto mají velmi dlouhý silný jazyk s ostrou tvrdou špičkou, kterým na menší vzdálenosti mohou snadno menší tvory probodnout. Díky špičce jazyk projde čímkoliv v těle - probodnou s ním i kůži nosorožce nebo lebku obra. Malé zoubky na jazyku pak zesilují poškozující účinek. Při vytahování s sebou strhávají kousky masa, kůže, kostí, vnitřností atd.

Rudí draci byli v době před válkou lvů s draky postrachem lvů. Poté, co lvi objevili magii a vyvinuli se v nadpřirozené lvy se situace obrátila.

Modří draci

Modří draci jsou nejelegantnějšími z draků. Jsou stejně velcí, jako rudí draci, ale pro svou štíhlejší konstituci o třetinu lehčí, čemuž vděčí za svou pověstnou hbitost a obratnost, ale i přesto porazí rudé draky i rychlostí a hrubou silou. Už jen kvůli barvě je nelze zaměnit s něčím jiným. Jejich počty nedosahují závratných čísel - vytvářejí si je uměle zlatí draci (podobně, jako si lvi vytvářejí lvoelfy) coby pomocníky, každý jich má okolo 5 - 6. Mohou se rozmnožovat, ale příliš často k tomu nedochází.

Jejich chování je (stejně jako u lvoelfů) zcela závislé na záměrech jejich stvořitele.

Zlatí draci

Zlatí draci představují mezi draky elitu. S výjimkou lva Ajkela (u kterého je sporné, jestli se vůbec dá považovat za živého tvora) jsou největšími a nejsilnějšími tvory Akelie. Svůj název dostali podle třpytivých šupin vypadajících jako z ryzího zlata. Magie je u nich nepostradatelná, neboť při jejich struktuře těla by měli problém dožít se dospělosti, natož být nesmrtelní.

Mohou být až 100 metrů dlouzí a dorůst hmotnosti i 30 tun. Aby se takový kolos dostal do vzduchu, potřebuje obrovská a silná křídla, která dosahují rozpětí i 120 metrů. Jejich růst končí až v 5000 akelianských letech věku, čehož se ne každý dožil. Nebýt magie, těchto rozměrů by nikdy nedosáhli. Jsou velmi vzácní, z dob úpadku dračí civilizace jich přežilo jen několik.

Jejich povaha je veselá, klidná a mírumilovná. Prosluli svým pověstným smyslem pro čest a spravedlnost, pročež jsou vyhledáváni jako soudci. Víceméně každý spor, který nevyřeší žádný z akelianských králů, se (pokud nepřeroste ve válku) dostává právě k nim. (Ostatně, právě proto používají modré draky.) Akelianské soudnictví má mimo nich pouze jedinou vyšší instanci - Ajkela.

Historie

Draci nejsou přirozeným druhem, stejně jako akelianští lvi nebo elfové jsou magickými tvory. Byli uměle vytvořeni obyvateli planety Ásgard jako dar pro Ajkela.

Za počátky jejich civilizace se dá považovat doba, kdy si zlatí draci začali upravovat jeskyně na rozlehlé paláce. Tento zvyk zaujal černé a rudé draky, jejichž samice postupem času tvořily stále složitější a složitější hnízda.

Původně hromadné hnízdiště v příkrých svazích hor okolo Ajkelovy hory bylo brzo obklopeno přístřešky těch samic, které nenašly volné místo. Okolí obří hory bylo vůbec pro draky ideálním prostředím - zdejší skaliska byla bohatá na platinovou rudu (kterou draci potřebují k chrlení ohně) a hluboké jeskynní paláce byly zahřívány ohromným teplem, které vznikalo díky ohromnému tlaku vyvolávanému tíhou Ajkelovy hory na podloží. Uvnitř každé jeskyně vyvěrala horká minerální voda, kterou si draci zvykli používat k pití i vytápění, a tak (narozdíl od jiných draků, kteří museli v zimních měsících obkládat hnízda hromadami hořícího uhlí a v prohlubních roztápět led a budit se tak často ze zimního spánku) si mohli dovolit nepřerušený zimní spánek a probouzet se díky tomu dříve než ostatní (a mít tak k dispozici více potravy).

Toto hnízdiště postupem času přerostlo v kamenné město. Podle silných větrů vanoucích okolo větrovské kotliny bylo nazýváno Větrov. Díky tomu, že zde draci sídlili už od úsvitu svých dějin, je na něm vidět celý dračí vývoj. Draci v něm soustředili své vědění a umění, je pro ně nejdražším klenotem a střediskem všeho. Nejen proto si (alespoň ti nadpřirození) draci Větrova vždy velmi vážili.

Město bylo sídlem vládců dračí říše. Ta prosperovala do doby, než začali černí draci provokovat spory o moc, které nakonec vedly k pádu celé říše. Když bylo při výbuchu sopky město zničeno, zlatí a modří draci přesídlili do jeho kopie na Ajkelově hoře, kterou zakrátko dematerializovali a uložili do Kulony, aby na jejím místě vystavěli podobně vyhlížející stejnojmenný areál.

Po pádu dračí říše z různých důvodů draci prakticky vymřeli. Zbyli pouze zlatí a modří draci soustředění ve Větrově na Ajkelově hoře, ostatní druhy draků se rozptýlily a zdivočely, popř. vyhynuly.

Větrov

Budovy jsou vysoké a protáhlé, uvnitř velmi prostorné a bohatě vybavené. Jejich zdi jsou kamenné, velmi silné a zevnitř ozdobené sochami. Mají mnoho oken, štíhlých, vysokých a nahoře zakončených velmi protáhlým lomeným obloukem. Dveře jsou vyrobeny většinou ze dřeva a kovu, silné, bohatě vyřezávané a nahoře rovněž zakončeny lomeným obloukem. Jejich tvar ještě více zdůrazňuje jejich umístění ve zdobených kamenných portálech. Podlahy jsou zcela rovné a hladké, ze zrcadlově lesknoucího se mramoru, žuly, nebo jiných houževnatých hornin. Kusy různých hornin tvoří spletité obrazce. Starobylé město bylo dematerializováno a vloženo do databáze Ajkelovy hory, na jeho místě stojí obrovský komplex na pomezí mezi hradem a zámkem, kde žijí zlatí a jejich modří draci. Tento komplex z dálky město připomíná a stejně jako původní Větrov i tento je střediskem dračího vědění a umění a nejdražším klenotem. Později se stal jednou z částí nadpřirozené verze města Arkanwlox.

Původní město bylo zničeno, když se roklina, v níž se nacházelo, proměnilo v kráter vulkánu. Mimo město a jeho okolí mnoho nadpřirozených draků nežije, proto je zdejší architektura zcela unikátní. Přirození draci pak nemají dostatečně vyvinutý mozek na fungování jakékoliv formy civilizace. To ovšem neznamená, že by se staří moudří a nadpřirození draci zcela stáhli na Ajkelovu horu - tu a tam se jich pár najde, ať už v okolí hory nebo na Zemi, kde mimo nich žijí i další draci nepocházející z Akelie.

Související stránky